Sedmihranný diamant
Ilustrační foto: Pixabay
Text jedné z myšlenek Chiary Lubichové, kterými pomáhala členům Hnutí fokoláre na společné cestě ke svatosti, mluví o lásce k Ježíši opuštěnému.
Sedmihranný diamant1
Také dnes musíme jít vpřed k cíli a být zakotveni v Božím slově. Měsíc květen nám přináší takovéto slovo: „Vy jste už čistí tím slovem, které jsem k vám mluvil.“ (Jan 15,3)
A co nám ohlašoval Ježíš?
Víme, že naše Hnutí se opírá o dva opěrné sloupy: jednota a Ježíšova opuštěnost. Jednota jako plod lásky k Ježíši opuštěnému. Když milujeme Jeho, máme také jednotu.
V tomto měsíci chceme Panně Marii nabídnout hluboké přilnutí k tomuto slovu, ke všemu tomu, co znamená Ježíš opuštěný. Chceme ho milovat, chceme ho žít.
Chceme ho milovat především v bratřích v Ideálu2, abychom s nimi byli jedním jediným „hroznem“3.
V této době mi z různých stran přicházejí nejen „hrozny“, zobrazené všemi možnými způsoby: kresby, sochy, hlavně od gen, ale i články, modlitby, pohádky, spojené s tématikou „hroznu“.
Pozoruhodná je studie o sedmi zakladatelích Řádu bratří služebníků Panny Marie (servitů), které jeden nám blízký řeholník tohoto řádu označil jako „hrozen vinné révy“.
Četla jsem tuto práci s velkým zájmem a znovu jsem konstatovala, že díla inspirovaná Pannou Marií, jsou si navzájem velmi podobná.
Těchto sedm laických zakladatelů, mezi nimiž byli někteří žijící v manželství (pro jejich svatořečení stanovil Papež Lev XIII. jako postačující čtyři kolektivní zázraky, obdržené na základě společného vzývání všech sedmi), se stalo svatými jako jeden, protože učinili ze vzájemné lásky a ze svědectví jejich komunity smysl svého života a měli zvláštní lásku k Panně Marii.
Píše se o nich, že byli „sedmihranným diamantem“. A i když se všech sedm stalo svatými, nezaložili sedm řeholních rodin, ale jen jednu.
Drazí, jak by člověk toužil je napodobovat! Necítíte, že vám hoří srdce touhou zopakovat v našem století tento mimořádný příklad? Nevnímáte, že ještě máme život a nádhernou spiritualitu společenství a patříme k Dílu, založenému tak, že nám oboje může umožnit nabídnout Bohu i světu v této době ne jeden jediný hrozen vinné révy, ale vinný kmen hroznů, dokonce celou vinici rozprostírající se ve světě, abychom mnoha lidem, všem národům a rasám, darovali opojné víno lásky k Bohu a bližnímu?
Nejsme snad my, Dílo Mariino, vinicí Ježíše opuštěného?
Nebude tedy nic zvláštního, když to vše uskutečníme.
Naše Radi4, která odešla do nebeské mariapoli, nám svým příkladem dává naději. Někteří u ní spatřili svatost, které dosáhla tímto způsobem, na této svaté cestě, po níž jdeme společně, a dostali odvahu a jistotu.
Tedy kupředu, bez zastavování, milujíce se navzájem z lásky k Ježíši opuštěnému, zvláště když nám tato láska připomíná jeho opuštěnost.
Kupředu! A když přijmeme jeho slovo, které zahrnuje vše, co chápeme jako Ježíše opuštěného, budeme již čistí.
„Čistí“ – co to znamená již „čistí“? Znamená to právě svatí!
Svatá Terezička se modlila takto: „Nemám nic jiného než tento můj dnešní prchavý den, abych ti dala jako plod lásky tento hrozen, jehož každá bobule je jedna duše. Ty mi dej, Ježíši, apoštolskou horlivost, už dnes!“
Chiara Lubichová
(Z „kolegamenta“, Rocca di Papa, 6. května 1982)
Nové město 6/2022
_________
- C. Lubich, La vita, un viaggio, Roma 1987(4) (1ª ed.: 1984), str. 45-47.
- Pod pojmem „Ideál“ se rozumí myšlenky týkající se spirituality i struktury Hnutí fokoláre a také přijetí nového života, který z toho vyplývá.
- Skupina lidí oživovaných spiritualitou Hnutí, kteří si pomáhají na „svaté cestě“ (viz Nové město 5/2022, str. 14).
- Radi Follador, italská fokolarínka, která zemřela 19. dubna 1982.