Bůh nás miluje

Vánoce…

Už jsme je slavili tolikrát!

Naše srdce jsou však otupělá chladem světa a ještě se do nich nevrylo Ježíšovo neuvěřitelně krásné poselství: Bůh nás miluje!

Miluje každého zvlášť, i všechny společně.

Bůh ve své lásce nemohl jinak: Poslal nám svého Syna, který se stal člověkem, aby už nyní naši krátkou pouť ozařoval světlem, které nikdy nezapadá; aby nesmyslnost smrti proměnil v naději na plnější, věčný život!

Kéž nás alespoň letos Vánoce osloví.

Buďme připraveni naslouchat tomu, co nám Bůh chce říci.

Smysl Vánoc

Vánoce odpovídají rok co rok na základní potřebu mé duše: vnímat Boží lásku.

Jsou pro mne pobídkou k neustálé snaze, aby tam, kde žiji, byl přítomen Kristus. „Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.“ (Mt 18,20)

Každý den, doma, v práci, či ve škole tak můžeme prožívat duchovní Vánoce…

Oslava Ježíšova narození mi otevírá srdce pro celý svět.

Teplo jesliček se přelévá za hranice křesťanského světa a proniká všude – jako znamení, že toto dítě se zrodilo pro všechny.

O Vánocích si pokaždé kladu otázku: Kolikrát ještě tyto svátky prožiji zde na zemi? Odpověď neznám. To mi pomáhá žít každý rok tak, jako by byl poslední. Stále mohu očekávat svůj „den narození“, dies natalis – den, který bude začátkem věčného života.

Předsevzetí lásky

Jsme církvi vděčni, že nám každý rok znovu připomíná Ježíšův pozemský život. Každý rok se znovu můžeme ponořit do tajemství Boha, který se stal dítětem.

Ježíš, mladý a silný, přináší světu nejvznešenější Boží poselství, jaké předtím ani potom nikdo neslyšel. Zaplatil za nás svou smrtí a chce, abychom na něj v těchto dnech mysleli a uctívali ho jako malé dítě, slabé a chudé, spočívající v náručí své mladičké matky pod Josefovou ochranou.

Poezie jesliček nás dojímá, je tak pravdivá, plná hlubokého smyslu, je vyjádřením blahoslavenství. Rozechvívá v našem srdci tiché struny, jindy přehlušené každodenními problémy.

Alespoň na Vánoce dejme zaznít jejich jemné harmonii… Jako ozvěnu pak uslyšíme velké, nekonečné ticho chudých tohoto světa, těch, kdo jsou postiženi válkami a ničivými pohromami, ticho opuštěných dětí, ticho nemocných, těch, kdo umírají na ulicích, bezdomovců, nezaměstnaných, všech těch, které Ježíš miluje, protože se mu podobají. Také my bychom je měli milovat. Naše srdce by je mělo zvláště ve vánoční době přijmout jako bohem vyvolené. Předsevzetí lásky k nejchudším, vyslovené před děťátkem, bude tím nejcennějším vánočním dárkem.

Ježíš chce být mezi lidmi

„Kde jsou dva nebo tři shromážděni v mém jménu, tam jsem já uprostřed nich.“ (Mt 18,20)

Ježíš je s námi stejně, jako byl s Marií a Josefem před dvěma tisíci lety. Jeho přítomnost je však duchovní.

Nehledejme ho pouze ve svatostáncích. Je mezi námi, chce s námi sdílet naše myšlenky, plány, starosti a radosti… Přišel na zem také proto, abychom ho neustále mohli mít mezi sebou, aby nám dával světlo, naději, dar porozumění – to, co s sebou přinášejí každé Vánoce.

Chiara Lubichová

Nové město 2010/12